Za Tatrami, v rovinách řeky Visly,
dávno, dávno, před Přemysly,
charvatská země se rozkládala,
tu slovanská plemena obývala.

Zde četná plemena byla,
spolu v charvatské zemi žila,
příbuzná jazykem i mravy,
způsobem života a právy.

I stalo se, že mezi nimi,
strhly se boje o dědiny,
vstal rod proti rodu posléze,
příbuzní bili se o meze.

V ten čas dva bratři žili,
z rodu mocného, vojvodové byli,
jeden bratr zval se Čech,
druhý jmenoval se Lech.

Tito po předcích polní práce znali,
a obilí rozličné pěstovali,
věnovali se též chovu koní,
stáda bravu, skotu měli oni.

Ti dva se spolu dohodli,
že své rody jinde usídlí,
že opustí svou rodnou zemi,
zmítanou bojem a přemi.

Jak usnesli se tak stalo se,
veškeré své plémě svolavše,
vynesli majetek a bohům oběť vzdali,
s otcovskou půdou se rozžehnali.

Do neznámých končin vydali se,
v místa, kde západ mívá slunce,
šel rod za rodem rodin početných,
každý včetně svých příbuzných.

Napřed šli zvědové a zbrojní muži,
pak Čech s Lechem vprostřed svých družin,
poté starci, ženy, děti,
na vozech mohli ujížděti.

Nemohoucí na koních se vezli,
ve vozech ti co do nich se vlezli,
dál stáda dobytka za nimi se brala,
ozbrojená skupina průvod uzavírala.

Zprvu končinami známých šli,
až řeku Odru přebředli,
až do zemí cizích dostali se,
do hornatých krajin dovedla je mise.

Poté za Labe, další řeku se dostali,
osady tak blízko k sobě nebyly,
smělý, srdnatý lid byl tamnější,
krajiny místní byly pustější.

Jiným jazykem zde mluvili,
se zbraní v ruce do cesty se stavěli,
Čech s Lechem zhubili je, potřeli,
dál les za lesem mířili.

Zlá byla cesta luhy a bažinami,
zlá byla cesta těmi krajinami,
ohni do noci pořád si svítily,
aby jim šelmy divoké plašily.

Tak došli k další řece, v pořadí třetí,
tu čeleď víc počala si stýskati,
že únavné cesty konce není,
že stále není místo k zabydlení.

Tu Čech pod horou zastaviti dal,
kterou dodnes každý Řípem nazýval,
půda kolem byla úrodná,
což věc zdála se být výhodná.

Ráno za úsvitu Čech vstal,
sám na temeno Řípu vystoupal,
vydal se lesem plným šera,
shlédnout kraj co prošli včera.

Když na horu vstoupil ráno ještě bylo,
vše před Čechem se rozložilo,
široký kraj, rozlehlý a rovný,
zeleně plný, prostě nevýslovný.

Praotce radost se zmocnila,
že příroda zde krutá nebyla,
že skvělá byla také polohou
že bohové snad mu pomohou.

Nato se ten sivý děd,
vrátil z hory dolů zpět,
zvěstoval co viděl všem,
řekl o zážitku svém.

Nazejtří se mnozí kolem hory vydali,
aby poznali to její okolí,
co viděli, to lákavé jim bylo,
uznali že zde dobře by se žilo.

Vody plné života, půda úrodná,
pro život a bydlení země výhodná.
Třetí den, když slunce vyšlo,
shromáždění se zas sešlo.

Čech vprostřed všech se postavil,
mocným hlasem promluvil:
„Již stýskati si nebudete,
máme kraj, kde zůstanete.

Vizte, země vyvolená,
ta, jež byla zaslíbená,
zvěře, ptáků, medu plná,
jen jediné – nemá jména“

Jednohlasným rozhodnutím
země jméno dostala,
po Čechovi zvát se bude,
aby sláva trvala.

Čech potěšen vůlí lidu,
požehnal zem, popřál klidu,
velký oheň zanítili,
oběť bohu poté dali.

Práce těžká všem nastala,
půda se jim rozdělila,
počali ji obdělávat,
od východu po slunce západ.

Obydlí si budovali,
kde byl les, ten porazili,
luhy, nivy zkopali,
v druhé léto orali.

Tak šířilo se osídlení,
do českého vnitrozemí,
obce, vsi se budovaly,
rody dále přibývaly.

Také Čechův mladší bratr,
chtěl mít vlastní země akr,
velikou měl vlastní čeleď,
rozhodnul se dále pojet.

Lech se s rodem vydal dál,
směrem, co se vhodný zdál,
v místě „Kouřim“ zakotvili,
tam se všichni usídlili.

Třicet let když uplynulo,
co se toto přihodilo,
Čechův čas se naplnil,
život starce opustil.

Když ho všichni oplakali,
na hranici zpopelnili,
popel dali do hrobu,

 

7.10.2013-8.10.2013

Copyright - Roman Fojtík (2013)

Výše uvedený text podléhá autorským právům, aby se zabránilo zneužití. Bez písemného souhlasu autora nesmí být vytištěn ani přeložen.

Povolení je však uděleno ke stažení, tisku nebo sdílení za předpokladu, že je distribuováno zdarma a za předpokladu, že nebudou prováděny žádné změny a za předpokladu, že bude uvedeno jméno autora a odkazem na tuto stránku a pokud toto prohlášení o autorských právech bude uvedeno na každém výtisku.

Pro další informace kontaktujte: webmastera.