Stíny se protahují,
snoubí se s tmou,
znamení naznačují
čekat moc zlou.

Kde je Pán, kam odešel?
Kdo brání, kdo chrání nás proti všem?

Odpouštím na počkání
komu se dá,
působí ve mně Kristus,
On je můj Pán.

Ježíš už přemohl duchovní svět,
satana spoutá ještě na tisíc let,
pak budem spolu bratři navěky žít
a sestry s námi budou dědictví mít.

Už vidím nové nebe, novou zemi,
minula země i nebe první,
smrti již neznáme a neznáme žal,
vždyť Bůh i bolesti nám na kříži vzal.

Copyright - Roman Fojtík (2014)

Výše uvedený text podléhá autorským právům, aby se zabránilo zneužití. Bez písemného souhlasu autora nesmí být vytištěn ani přeložen.

Povolení je však uděleno ke stažení, tisku nebo sdílení za předpokladu, že je distribuováno zdarma a za předpokladu, že nebudou prováděny žádné změny a za předpokladu, že bude uvedeno jméno autora a odkazem na tuto stránku a pokud toto prohlášení o autorských právech bude uvedeno na každém výtisku.

Pro další informace kontaktujte: webmastera.