Já lásku jen bílým růžím stále dával

a marným nadějím se oddával.

dnes sním nad jednou květinou,

která je pro mě tou jedinou.

Je to tulipánek žlutý,

k němuž osud často byl i krutý.

Já však oblíbil si ho mezi květinami,

které život do cesty už dal mi.

Ač okolní růže lákají mě barvou,

mě jedno je to, ať se o mě třeba porvou.

ten tulipán je pro mě jediný,

mě nezajímají ty druhé květiny.

Ten tulipán, kdysi krásné poupátko,

dnes schovává se pouze nakrátko.

To na noc se květ mu uzavírá,

a kalich svůj v tajemství svírá.

Copyright - Roman Fojtík (2017)

Výše uvedený text podléhá autorským právům, aby se zabránilo zneužití. Bez písemného souhlasu autora nesmí být vytištěn ani přeložen.

Povolení je však uděleno ke stažení, tisku nebo sdílení za předpokladu, že je distribuováno zdarma a za předpokladu, že nebudou prováděny žádné změny a za předpokladu, že bude uvedeno jméno autora a odkazem na tuto stránku a pokud toto prohlášení o autorských právech bude uvedeno na každém výtisku.

Pro další informace kontaktujte: webmastera.