Dnes opět setkání tu máme,
už těším se jak se přivítáme.
Těším se jak se uvidíme,
dlouze pak se políbíme.

Slibuji že tam stát budu,
aby sama neměla jsi nudu.
těším se jak malé dítě,
na to až já políbím tě.

Neznámé místo to pro mne bude,
nevím zda bohaté je, či chudé,
mě však jedno je, jak kdo bydlí v Tulešicích,
my procházet se budem po ulicích.

Jen doufám, že nepotkáme duši živou,
být sami – to je pozitivou.
Také nevím, co budeš mít na sobě,
těším se v jaké přijdeš podobě.

Copyright - Roman Fojtík (2015)

Výše uvedený text podléhá autorským právům, aby se zabránilo zneužití. Bez písemného souhlasu autora nesmí být vytištěn ani přeložen.

Povolení je však uděleno ke stažení, tisku nebo sdílení za předpokladu, že je distribuováno zdarma a za předpokladu, že nebudou prováděny žádné změny a za předpokladu, že bude uvedeno jméno autora a odkazem na tuto stránku a pokud toto prohlášení o autorských právech bude uvedeno na každém výtisku.

Pro další informace kontaktujte: webmastera.