Ztrhaný betony, podlahy křivý,

řemeslo žasne, odborník civí.

Pozvi si nemehlo, nadřeš se sám,

z pohledu na dílo v očích slzy mám.

Od rána do noci dřeme jak koně,

po křivé podlaze nepůjdeš rovně.

Vybourat, naložit, všechno ven vyvézt,

ráno mám problém z postele vylézt.

Čím jsem si vysloužil takovou dřinu,

proč práci nezpraví ten kdo má vinu.

Copyright - Roman Fojtík (2016)

Výše uvedený text podléhá autorským právům, aby se zabránilo zneužití. Bez písemného souhlasu autora nesmí být vytištěn ani přeložen.

Povolení je však uděleno ke stažení, tisku nebo sdílení za předpokladu, že je distribuováno zdarma a za předpokladu, že nebudou prováděny žádné změny a za předpokladu, že bude uvedeno jméno autora a odkazem na tuto stránku a pokud toto prohlášení o autorských právech bude uvedeno na každém výtisku.

Pro další informace kontaktujte: webmastera.