Od rána kravál, rány a řev,

já vzteky pěním, v očích mám krev.

Nového souseda osud mi dal,

co jsem já komu, kdy udělal.

Denně ho vidím, zatínám pěsti,

ještě se držím, chlape máš štěstí.

Potkám ho, nezdraví, hlasitě kleje,

auto si šampónem před domem myje.

Copyright - Roman Fojtík (2017)

Výše uvedený text podléhá autorským právům, aby se zabránilo zneužití. Bez písemného souhlasu autora nesmí být vytištěn ani přeložen.

Povolení je však uděleno ke stažení, tisku nebo sdílení za předpokladu, že je distribuováno zdarma a za předpokladu, že nebudou prováděny žádné změny a za předpokladu, že bude uvedeno jméno autora a odkazem na tuto stránku a pokud toto prohlášení o autorských právech bude uvedeno na každém výtisku.

Pro další informace kontaktujte: webmastera.