Otcových příkazů drž se, můj synu,
nehledej na druhých zbytečnou vinu.
Přes trám svůj v oku netahej druhým z něj třísky,
ať je ti charakter milosti blízký.

Nenávist vyvolá vždy jenom sváry,
marné jsou později omluvné dary.
Slovo to ublíží, řízne jak meč,
hádka je silná jak válečná teč.

Nikoho nesuď, nelom nad nikým hůl,
čiň skutky dobra a buď jako sůl.
Jako je k ničemu sůl, co ztratí svou chuť,
i ty, můj synu, věrným křesťanem buď.

Těm co ti zlořečí, žehnej vždy z lásky,
ze zlých slov kolem si nedělej vrásky.
Dobře čiň ostatním, nehledej odměnu,
zásluhy, diplomy - nevěš si na stěnu.

Souzení druhých vyhni se z dálky,
pro málo už dříve hořely války.
Jiskrou to začíná, nevinným slovem,
vše tmavé sleduj v pohledu novém.

Dávej těm druhým a bude ti dáno,
když skončíš večer tak pokračuj ráno.
Miluj svých nepřátel, dobře čiň všem,
v boji se hříchem buď udatným lvem.

V srdci svém hněvu nedávej místa,
mysl tvá zůstávej celý den čistá.
Dobrému naslouchej, zlého se straň,
srdce své před zlobou pořád si chraň.

Kristus ať vládne víc než hřích tobě,
modli se stále proti vší zlobě.
Nespi a čekej na příchod Pána,
dnes doba milosti byla ti dána.