Napsal jsem spoustu věcí v minulosti,
ale planého veršování bylo dosti,
teď pro mě má kráska není vysněná,
v mém srdci proběhla proměna.

Já těším se na další setkání,
zvědav kdo podlehne a kdo se ubrání,
Touha po tobě můj mozek ničí,
„Vypni a nemysli“ na mě srdce křičí.

Už nemá smysl něco si plánovat,
jako „Vašek“ chci „milovat a malovat“,
pod okny ti zpívat Argemu,
i když můj zpěv je k ničemu.

Už jen tím, že jsi, mě děláš šťastným,
s tebou podléhám všem pocitům slastným,
obejmout tě, držet a líbat,
před světem se neukrývat.

Jsi mou múzou, jsi mou inspirací,
u tebe se starosti mé ztrácí.
Nemyslím na nic jen tebe vnímám,
že stejně jsi na tom já vnímám.

Copyright - Roman Fojtík (2016)

Výše uvedený text podléhá autorským právům, aby se zabránilo zneužití. Bez písemného souhlasu autora nesmí být vytištěn ani přeložen.

Povolení je však uděleno ke stažení, tisku nebo sdílení za předpokladu, že je distribuováno zdarma a za předpokladu, že nebudou prováděny žádné změny a za předpokladu, že bude uvedeno jméno autora a odkazem na tuto stránku a pokud toto prohlášení o autorských právech bude uvedeno na každém výtisku.

Pro další informace kontaktujte: webmastera.