Kdybych mluvil jazyky, co člověk jich jen zná,

kdybych mluvil třeba slovy z nebe anděla,

byl bych pouze dunící kov a zvučící zvon,

pokud by mi v srdci chyběl pravé lásky tón.

Kdybych měl dar proroctví a všemu rozuměl,

vše poznání obsáhnul a víru velkou měl,

kdybych rozdal vše, co mám a těla bych se vzdal,

bez lásky bych zbytečně všechno udělal.

Trpělivá láska je, svůj prospěch nehledá,

není láskou toužit po ženě souseda.

Láska nikdy nezanikne, vše ostatní pomine,

ublížení nepřijímá, tisíckrát to promine.

Nemá radost ze špatností, raduje se z pravdy,

jazyky ty pominou, láska je tu navždy.

Copyright - Roman Fojtík (2017)

Výše uvedený text podléhá autorským právům, aby se zabránilo zneužití. Bez písemného souhlasu autora nesmí být vytištěn ani přeložen.

Povolení je však uděleno ke stažení, tisku nebo sdílení za předpokladu, že je distribuováno zdarma a za předpokladu, že nebudou prováděny žádné změny a za předpokladu, že bude uvedeno jméno autora a odkazem na tuto stránku a pokud toto prohlášení o autorských právech bude uvedeno na každém výtisku.

Pro další informace kontaktujte: webmastera.