Napoprvé zkoumal bych tvé tělo,

které mnoho bohyní určitě by chtělo.

Na pár hodin mohl jsem uvidět,

jak vypadáš, jak rozvíjíš se jako květ.

 

Pod svými doteky jsem cítil samet tvého těla,

je možné, že i lepší milence jsi měla,

avšak já obdivoval tě a hladil se vší láskou,

pro mě byla jsi a budeš věčnou kráskou.

 

Těch pár hodin milování bylo málo,

snad státi mělo se to, co se stalo,

avšak k milování potřebuji času více,

abys roztála mi pod rukou, ty má slunečnice.

 

Když v objetí jsme leželi,

já svátek v duši měl, mír a neděli.

Jsi něžná a po polibcích toužíš,

z nedostatku dotyků se soužíš.

 

Jen ty oči, které stále mě jen sledovaly,

nervozitu, bázeň ve mně vzbuzovaly.

Nechápal jsem to tvé počínání,

nevěděl jsem, jak chováš se při milování.

 

Vzpomínám na každý dotek prstů svých,

na vůni vlasů a na ouško jak jsem ti dých.

Líbání rtů, které tak svůdný úsměv mají,

a bílé zoubky, které v úsměvu si hrají.

 

Na ruce tvé, když chvílemi mě vedly,

na prsa, která nádherně se hnětly,

na zadeček, kterým sedělas mi na klíně,

na to vše vzpomínal jsem večer při víně.

 

Kterou část těla tvého zkoumat nejprve?

To uvidíme zítra, dnes stačilo to poprvé.

 

 

 

Copyright - Roman Fojtík (2014)

Výše uvedený text podléhá autorským právům, aby se zabránilo zneužití. Bez písemného souhlasu autora nesmí být vytištěn ani přeložen.

Povolení je však uděleno ke stažení, tisku nebo sdílení za předpokladu, že je distribuováno zdarma a za předpokladu, že nebudou prováděny žádné změny a za předpokladu, že bude uvedeno jméno autora a odkazem na tuto stránku a pokud toto prohlášení o autorských právech bude uvedeno na každém výtisku.

Pro další informace kontaktujte: webmastera.