Spím a jenom sním,
život se mi zdá,
oči bolí hrůzou,
vidím sebe stát.

Stojím a nehnu se,
vím, že je to sen,
tak proč jen oči mhouřím,
víc nedám si říct.

Proč jen mě tíží, moje svědomí,
proč bolest letí tělem mým.

Spím a jenom sním,
nový sen dnes mám,
držím se velké skály,
kolem mě je tma.

Pod tou skálou teče
ohnivý tok
skončím tam uhnuli
v životě krok.

Ta skála říká
drž se mě víc,
Ona je skála má,
bez Ní nejsem nic.

Proč jen mě tíží, moje svědomí,
proč bolest letí tělem mým.

Copyright - Roman Fojtík (2014)

Výše uvedený text podléhá autorským právům, aby se zabránilo zneužití. Bez písemného souhlasu autora nesmí být vytištěn ani přeložen.

Povolení je však uděleno ke stažení, tisku nebo sdílení za předpokladu, že je distribuováno zdarma a za předpokladu, že nebudou prováděny žádné změny a za předpokladu, že bude uvedeno jméno autora a odkazem na tuto stránku a pokud toto prohlášení o autorských právech bude uvedeno na každém výtisku.

Pro další informace kontaktujte: webmastera.