Bezesné noci,

pár vzpomínek vybledlých,

oči do nikam upřené,

v srdci žádný smích.

Bez lásky nedá se žít,

bez ní nedá se dýchat,

proč jen všichni, proč,

do vás začali se míchat?

Ona oči ubrečené,

ty žal zas v srdci nosíš,

těžkými pohledy,

jak zbraní všechno kosíš.

Copyright - Roman Fojtík (2014)

Výše uvedený text podléhá autorským právům, aby se zabránilo zneužití. Bez písemného souhlasu autora nesmí být vytištěn ani přeložen.

Povolení je však uděleno ke stažení, tisku nebo sdílení za předpokladu, že je distribuováno zdarma a za předpokladu, že nebudou prováděny žádné změny a za předpokladu, že bude uvedeno jméno autora a odkazem na tuto stránku a pokud toto prohlášení o autorských právech bude uvedeno na každém výtisku.

Pro další informace kontaktujte: webmastera.