Postavil jsem velkolepá díla,

myslel jsem, že v majetku je moje síla,

v ničem co, žádaly mé oči jsem se nebránil,

divím se, že Bůh mou duši zachránil.

Dopřával jsem srdci radost světa krásy,

říkal jsem „určitě“ místo „asi“,

všechno však marnost pouhá byla,

to jen láska všechno zastínila.

Poznal jsem, že není nic lepšího,

než mít druhého před sebou za většího.

V lásce konat dobro, zlu se vyhýbat,

před zlým neuhnout, Boha jen se bát.

Copyright - Roman Fojtík (2018)

Výše uvedený text podléhá autorským právům, aby se zabránilo zneužití. Bez písemného souhlasu autora nesmí být vytištěn ani přeložen.

Povolení je však uděleno ke stažení, tisku nebo sdílení za předpokladu, že je distribuováno zdarma a za předpokladu, že nebudou prováděny žádné změny a za předpokladu, že bude uvedeno jméno autora a odkazem na tuto stránku a pokud toto prohlášení o autorských právech bude uvedeno na každém výtisku.

Pro další informace kontaktujte: webmastera.